Je to za mnou, za námi. Tadeášek je na světě a já jsem díky němu ta nejšťastnější osoba na celém světě..

Bez zbytečného rozepisování křičím do světa tu šťastnou novinu!

Dnes dopoledne jsem, opět po týdnu, absolvovala monitor a prenatální poradnu v mnou vybrané porodnici. A i když je u nás, zaplaťpánbůh, vše v pořádku, odcházela jsem z porodnice, jak po ráně palicí..

Mám to za sebou, mám to za sebou.. Ve středu jsem byla poprvé na monitoru a poradně v mnou vybrané porodnici. A přesvědčila jsem se o tom, že chvála na personál, je opravdu oprávněná.

Tak konečně to můžu napsat, konečně si můžu oddechnout – mám totiž sbaleno. Pořádně! V tašce jsem měla věci naházené už pár dní, ale až teď je to, aspoň doufám, tak jak to má být.

Ne, opravdu neměním na konci těhotenství gynekologa. A ani se má drahá paní doktorka nerozhodla ukončit lékařskou kariéru. Jen se uvidíme až po skončení šestinedělí.

Tento týden jsem byla naposledy, třikrát hurá, v diabetologické poradně. A stejně jako minule to i tentokrát dopadlo nejlépe jak mohlo.

V pondělí večer byly snad na všech místech České republiky ohlášeny bouřky. A já odpoledne na různých internetových serverech četla nejčastěji jednu jedinou otázku: „Tak kdo dnes porodí, když budou večer ty bouřky?“

Tento víkend byl jedním slovem prostě SKVĚLÝ! Po dlouhé době jsme se dostali s mým milým a jeho rodiči k jeho báječné ségře a její rodince. A užili jsme si to naplno, i když to občas bylo náročné.

Když má drahá polovička ve středu odpoledne volala do námi vybraná porodnice ohledně možnosti individuální prohlídky – měla štěstí! A tak nic nebránilo tomu, abychom se tam konečně jeli podívat.